Naši lidé

… naše rodinné stříbro.
Od roku 2008 se na pořádání a vedení akcí Země Nezemě podílelo stále více a více lidí. Stálý instruktorský sbor čítá cca 30 instruktorů, prefektů a spolupracovníků. Část z nich prošla našimi dětskými tábory a středoškolským zážitkovým kursem. Z vybraných začínajících prefektů se postupně stávali instruktoři. S některými nás život svedl dohromady až v jejich dospělém věku. Mezi našimi lidmi naleznete studenty, pedagogy, lékaře, inženýry, biology, právníky… Klademe důraz na stálé vzdělávání „našich lidí“ v oblasti zkušenostního učení i v dalších vybraných oblastech, potřebných pro kvalitní vedení akcí a poskytujeme pro něj dostatečný prostor. Prioritou je pro nás přátelské a bezpečné prostředí důvěry nejenom na táborech, ale i v komunitě samotné. Velmi si vážíme času a energie, které „naši lidé“ do přípravy a vedení vkládají, a to převážně dobrovolnicky.

Iva Pudichová

Prázdniny na jihočeském statku a na chalupě u babiček, toulky lesy za lovem, houbami a bylinkami. Dobrodružství bez stálého dozoru dospěláků…S tátou jsem absolvovala mnoho výjezdů po veterinárních případech a nejvíce mě fascinovaly porody. Když mi bylo deset, držela jsem poprvé háky a o dva roky později udělala pár opravdových stehů. Maminka mě odmalička pérovala v šití, pletení, zavařování, bruslení… Od páté třídy pohltila můj život atletika a další sporty. A tak se stalo, že namísto cesty veterinářky nebo porodní asistentky jsem se vydala na dráhu pedagogickou a vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu. Do mého života velmi brzy vstoupila role manželky a maminky dvou kluků. V mém profesním životopise byste našli mnohé: učitelka na základní škole a na gymnáziu, obchodní manažerka, koordinátorka, externí lektor outdoorové vzdělávací firmy Česká cesta, manažerka vzdělávacího střediska Outward Bound ČR. Patnáct let jsem ve svém volném čase působila jako instruktorka zážitkové pedagogiky v Prázdninové škole Lipnice. Následně jsem ve Zvoli svoji dobrovolnickou kapacitu věnovala komunálnímu životu. Jako vedoucí školské, kulturní a sportovní komise jsem připravovala a garantovala celou řadu společenských a sportovních akcí. K jedněm narozeninám jsem od svého muže dostala poukaz na jezdecké lekce (věděl, že jedním z mých snů je vrátit se ke koním). O rok později jsme koupili našeho prvního koně a kůň znamená další posuny a vzdělávání se v jezdectví… Na jaře 2008 jsme založili Zemi Nezemi a na podzim 2010 spojili svůj život s Výšticí. Cesta mě zavedla zpět ke kořenům, do přírody a na místo, odkud pocházejí moji předci. V Zemi Nezemi připravuji a vedu programy pro děti, mládež a rodiny. Pečuji o klienty statku Výštice, o provoz střediska, domácí hospodářství, vedu pravidelný jezdecký kroužek… Miluji voňavý les a přírodu. ONA nám dává a poskytuje vše, co k životu potřebujeme. Po mnoha letech jsem ZPĚT… „Vše co děláš, dělej s láskou a žij v přítomnosti.“

 Marcel Pudich

Vystudoval jsem Elektrotechnickou fakultu VŠ Báňské v Ostravě, ale jako elektroinženýr jsem však nikdy nepracoval (když se na nikoho nedovolám, něco málo doluji z hlavy až teď na statku ). Po ukončení roční kariéry sportovního novináře jsem pracoval čtyři roky jako obchodní zástupce a poté 14 let ve funkcích obchodního a marketingového ředitele v několika firmách dovážejících cukrovinky do České republiky (uváděli jsme na trh krásné značky Mentos, Merci, Toffifee, Ritter Sport, Lindt…).

Patnáct let jsem ve svém volném čase jsem působil jako instruktor zážitkové pedagogiky v Prázdninové škole Lipnice. Od roku 2007 jsem také 3 roky pracoval jako externí lektor outdoorové vzdělávací firmy Česká cesta. V průběhu čtyřletého starostování ve Zvoli u Prahy se nám s kolegy radními podařilo motivovat lidi ke spolupráci, vzájemné úctě, povedlo se nám iniciovat obnovení nebo založení několika nyní již tradičních zvolských akcí. K tomu jsme na začátku devadesátých let stihli s kamarády založit první florbalové kluby u nás a florbal jako takový nastartovat. Občas si potřebuju jet plnit sny, vyčistit hlavu a příjemně potrápit tělo do nejvyšších hor světa. Na statku mě chytlo vaření, proto se jezdím vzdělávat k nejlepším českým šéfkuchařům.

Jsem spoluzakladatelem a instruktorem občanského sdružení Země-nezemě, o.s. Miluji Ivču a kluky, hory i moře a po dlouhých letech různých funkcí si užívám života na samotě u lesa a u rybníka a s tím spojené fyzické práce.

 Honza Pudich

Vystudoval jsem Akademii žurnalistiky a nových médií v Praze a získávám své první reportérské ostruhy v televizi i tištěných médiích a také jako externí lektor na kursech České cesty a PŠL. Mezi mé koníčky patří převážně sport. Hraji florbal za Traverzu Mukařov a rád využiji jakékoli příležitosti zasportovat si i jinak. Mimo jiné jsem i pasivní sportovec a velký fanoušek ostravských týmů. Sledování sportu v televizi nebo na internetu je má druhá nejčastější činnost. Se Zemí Nezemí jezdím od úplného začátku a stále mě to neomrzelo. Možná i proto, že jsem na táborech jedním z největších záškodníků.

Michael „Miki“ Císař

Vypadá to, že jsem kmet týmu. S Ivou a Marcelem mne před mnoha lety svedla dohromady spolupráce v Prázdninové škole Lipnice. Vystudovanou mám sociální práci a v posledních 20ti letech jsem státním zaměstnancem. Jako instruktor vysokohorské turistiky jsem působil v cestovní kanceláři S.E.N. a jako instruktor vodáctví stále spolupracuji s vodáckou školou Vydra. Celý život pracuji s dětmi a mládeží ve skautu a zabývám se vzděláváním dospělých. A také – 35 let závodně házená, kolo, lyže, horolezectví, voda a další spousta „nerozumných aktivit“. Má báječná žena, se kterou jsme vychovali dva syny s oblibou říká, že rozum nemám… A já za sebe doufám, že jej ani nedostanu … 🙂

Kryštof Doubek

Studuji na Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově, tomuto předcházelo studium na Gymnáziu Nad Štolou. Rád sportuji a nejraději mám týmové sporty, nejvíce florbal či lední hokej. Zajímám se o moderní technologie, rád vařím a také praktikuji jednu z mých nejoblíbenějších činností – spánek. V roce 2019 jsem vyjel do USA na půlroční studijní pobyt, který mi přinesl celou řadu zkušeností a také trochu jiný pohled na svět.

Na Výštici jsem poprvé zavítal s mými rodiči na podzim roku 2010 a od té doby se sem vracím. Výštice mi přináší zážitky a zkušenosti, které bych normálně jen stěží získával. Setkávám se tady s celou řadou skvělých lidí, kterých si velmi vážím. Být instruktorem na akcích Země – Nezemě mi dává příležitost a možnost rozvíjet kreativitu, posunovat se v celé řadě oblastí (práce v týmu, komunikace, zodpovědnost…) a také se vyblbnout na přípravě programů a aktivit. Těší mě vidět, jak se účastníci baví, poznávají druhé a také sami sebe.

Sam Friedleader

Studuji takovou spatlaninu matematiky, statistiky a ekonomie, které se říká ekonometrie na univerzitě v Holandsku. Když zrovna neekometruju, tak trávím čas běháním, fotbalem a celou řadou dalších sportů (v poslední době třeba také splitboardingem). Když nesportuji, bouchám do bubnů a říkám tomu hudba. Na tábory se Zemí – Nezemí jezdím od roku 2012 jako účastník a členem instruktorského týmu jsem se stal na konci roku 2017. Na přípravě akcí mě nejvíce těší vymýšlení nových způsobů, jak účastníky fyzicky, mentálně i psychicky zabavit a zaujmout, a přitom je něco nenápadně naučit.

Tomi Homolka

Studuji německou vysokou školy Karlsruhe Institute of Technology v oboru strojního inženýrství a jsem aktivním členem studentského spolu Czech Rocket Society. Vystudoval jsem gymnáziu Nový PORG, mluvím plynule anglicky a německy. Aktivně se věnuji sportu. Jako instruktor lyžovaní jsem na sněhu jako doma. V létě sedám do sedla horského i silničního kola, nebo beru do ruky golfové hole. Když prší, schovám se na vnitřní lezeckou stěnu a když svítí, jdu si do parku zahrát Discgolf. Se Zemí – Nezemí jezdím od roku 2011 a užívám si každou akci. Pořádání táborů je pro mě prostorem pro kreativitu. Těší mě práce s ostatními lidmi, ať už instruktory nebo účastníky.

Adéla Hovorková

V mimotáborovém životě jsem absolventkou Přírodovědné fakulty UK v Praze. Miluji sport (od plavání po tanec) a cestování. Zajímám se o jógu, kávu a o vše, co mě učí nestresovat se zbytečnostmi. A když se přitom uvidím s kamarády, o to lepší.

Se Zemí – Nezemí jsem se poprvé setkala v jedenácti letech na letním táboře “Bradavice” a v roce 2014 jsem se stala součástí instruktorského sboru. Z pohledu účastníka i instruktora mohu říct, že je Země – Nezemě zdrojem přátelství, příležitostí, zábavy a mnoha dalšího. Každý rok je výjimečný a neopakovatelný.

Je až neuvěřitelné, co vše mi Výštice přináší. Zpočátku to byly silné zážitky z táborů, posléze jsem si uvědomila, jak obrovský přesah do mého každodenního života vstupuje. Dostáváte se do různých situací a víte, jak se zachovat, protože pro vás nejsou cizí. Ocitli jste se v nich již modelově nebo skutečně. Učím se zde trpělivosti, komunikaci, toleranci… Nalézám zde přátele i týmového ducha. A za tohle vše vděčím Zemi – Nezemi z instruktorské i účastnické pozice.

 Bára Medová

Se Zemí – Nezemí jsem od táborové sezóny 2013 trávila alespoň tři týdny svého života ročně, užívala jsem si plánování a vedení táborů, vymýšlení nových her a pohodu na statku. S ukončením studií medicíny a nástupem do lékařské profese mám času méně, působím spíše jako externí a víkendový instruktor a také jako zdravotník. Můžete se se mnou setkat na dobrodružnějších akcích pořádaných na statku i mimo něj, převážně na kurzech pro teenagery a akcích pro dospělé. Ve volném čase hodně cestuji, chodím po horách, lyžuji, skialpuji a hraji larpy. Když počasí nepřeje venkovním aktivitám tak čtu, vařím, peču a jím, hraji stolní hry, chodím do kina a koštuji pivo z minipivovarů.

Natalie Silinová

Vzpomínky a zážitky. Dvě slova, kterými bych popsala svůj strávený čas na statku se Zemí Nezemí a se všemi, které jsem zde potkala. Od roku 2011 jsem na Výštici začala jezdit jako účastník a od té doby trávím na statku každé léto. Užívám si plánování a vedení táborů, hlavně spolupráci s dalšími instruktory a prefekty, kteří jsou součástí týmů. A Báječné je také vymýšlení nových aktivit a her.

Studuji mezinárodní vztahy na univerzitě v Holandsku. Mimo školu se ráda věnuji jazykům, pečení, čtení a objevování krásných míst v Holandsku. Nejraději však trávím čas s přáteli a užívám si studentský život.

Jáchym Solecký

Věděli jste, že když je v místnosti 23 lidí, tak s 50% pravděpodobností mají alespoň dva z nich narozeniny ve stejný den? Nebo že existuje stejně mnoho sudých čísel jako čísel celých? Matematika je krásná věda, kterou spolu s informatikou studuji ve Velké Británii. Kromě studia se věnuji i mnoha sportům, například veslování či lezení. Rád cestuji po přírodě i po architektonických památkách. Se Zemí – Nezemí jsem poprvé jel jako účastník v roce 2010 a jako instruktor jezdím od roku 2012. Tábory jsou pro mě skvělou příležitostí jak si na pár týdnů odpočinout od městského života a užít si léto se spoustou nezapomenutelných zážitků.

Jan Volejníček

Vysokoškolský student v oblasti multimédií a mediálních studií. Ve volném čase si chodím zaplavat, zahrát squash nebo navštívím fotografickou výstavu. Fotografováním se v tuto chvíli živím a je to jedna z mých největších zálib. Spolupracuji se Zemí – Nezemí od roku 2012 jako instruktor a reportážní fotograf v jedné osobě. V týmu zastupuji spíš technickou složku, ale i přes to vymýšlím různá vylepšení her a doplňkové části programu. Sám jsem odjakživa jezdil na tábory a užíval si plnění všemožných aktivit a dobrodružných programů. Se Zemí – Nezemí tak rád předávám své zkušenosti dalším účastníkům. Nejvíce si vážím skvělé komunikace a přístupu k účastníkům. Strávit v dnešním zrychleném světě týden bez telefonů a “internetů” v krásném prostředí jihočeského statku a jeho přilehlém okolí je jedním slovem boží! Ze všeho nejlepší je rybník. S vodou mám dlouhodobý vztah z pozice vodního záchranáře a trenéra plavání. Účastníky tak rád nabádám ke zlepšení pohybu ve vodě, a hlavně zdůrazňuji bezpečí, které je vždy na prvním místě. S účastníky rád pracuji na manuálně zručných programech, kde se můžou všichni naučit něco praktického do života. Zároveň se držím ve formě, neb se jako fotograf účastním většiny aktivit a musím všechny předbíhat. Sám nikdy v závodech a přespolních bězích nezvítězím, ale odměnou jsou pak krásné snímky ve zlomových situacích!

Narodil jsem se v Praze léta páně 1995, bydlím tamtéž nedaleko obory Hvězda, velikost nohy mám 46 a nikdy mi nechybí v kapse nůž a dobrá hudba v přenosném přehrávači.

Zdeněk Bilík

Jsem děda věkem i ve skutečnosti, máme již 4 vnučky.  Se Zemí – Nezemí a Výšticí jsem se poznal v roce 2018, vnučky sem jezdily na tábory. Hned jsme si padli do oka a domluvili se na spolupráci. Celý život jsem někoho vedl. Od skautů v letech 1967-70, přes lyžařský oddíl (cvičitel II. třídy), vodácký oddíl (cvičitel II. třídy kanoistiky a turistiky) po pionýrský oddíl, o kterém jsem se po dvaceti letech od jeho členů dozvěděl, že vlastně chodili do skauta.

Mám zkušenosti z vedení řady dětských letních i zimních akcí. Přesto, že jsem se celý život živil hlavou, jsem vystudovaný čistý fyzik, miluji jakoukoli manuální práci – se dřevem, kovem, s hlínou…. Proto Dědova kůlna a Páni kluci byli Zemi – Nezemi přirozená volba.

Magda Bilíková

Jsem babička se čtyřmi vnučkami.  Ivu a Marcela Pudichovi jsme s dědou Zdeňkem poznali v roce 2018 jako kamarády svých dětí. Výštice nás okouzlila a s radostí jsme přijali nabídku ke spolupráci na letních táborech. Vystudovala jsem chemii, ale od dětství mě bavily ruční práce. Naučila jsem se plést, háčkovat, šít, vyšívat a postupem času i další rukodělné činnosti – drhání, batikování, tkaní na rámu, vyráběla jsem keramiku a před pár lety jsem se pustila do drátovaných šperků. Už dlouho se zajímám o bylinky, a tento zájem vyústil v zájem o aromaterapii.

Ilona Zvárová

Donedávna jsem se stále viděla jako holka, která chtěla zkusit vše, u babičky lezla po stromech, dokázala vylézt na sopku, putovat s plným batohem na zádech, sjet na lyžích cokoliv, projet na kole jakýkoliv terén, zrýt malé pole, … pak se z případné únavy prostě vyspat a druhý den být v plné síle. Čas plyne a realita je dnes už trochu jinde. Vozím si zadek v autě a tak už na na první metu nedobíhám jako srnka, když se škrábu z vody na loď potřebuji k tomu cizí silné svaly a batožinu jsem vyměnila za elegantní růžový cestovní kufřík s kolečky. Stále miluji pobyt venku, obdivuji dokonalost přírody v každé její buňce a jsem ráda součástí. Medituji při hrabání se v hlíně, ráda tvořím rukama a medicínu tance mohu kdykoli a kdekoliv. Jsem mamina dvou mladých mužů a profesně účetní.

Má účastnická účast na jezdeckém kurzu na Výštici a vedení adaptačního kurzu pro školáky v roce 2021, otevřely můj návrat k instruktorské práci započaté před lety Prázdninovou školou Lipnice a Hnutím GO! 

 Barbora Černošková

Vystudovala jsem Estetiku na FF Jihočeské Univerzity a v současnosti dokončuji druhý bakalářský titul v oboru Anglistika – Hispanistika. Láska ke knihám a příběhům nebyla motivací pouze ke studiu, ale také k účasti na dětských táborech, které jsem absolvovala nejprve jako malý táborník pod stanem, později jako vedoucí dalších nadšených skříťat. V Zemi – Nezemi, se kterou spolupracuji již od roku 2013, jsem našla báječnou partu lidí, se kterou je radost tábory vymýšlet a připravovat. Je to místo samo pro sebe, kam se vždy ráda vracím. Ve volném čase se snažím zkrotit rozladěné struny na kytaře, skládám své tisícero jeřábů, rýmuju o všem a o ničem nebo si hraju s jehlicemi a vlnou na ovčí babičku. Dětem se mimo jiné snažím předat lásku k tvoření a kreativitě.

 

Jan Höfer

Studuji gymnázium Na Vítězné pláni v Praze a ve volném čase, který mi zbývá, se věnuji adrenalinovým a vytrvalostním sportům. Na táborech se snažím děti v rozumné míře provázet cestou z jejich komfortní zóny a dát jim příležitost zažít něco nevšedního. Své vlastní hranice jezdím na Výštici bořit již od roku 2012.

Anna Kořínková 

Studuji na tak trochu jiném gymnáziu daVinci, které mě vede ke zlepšení komunikace, porozumění sobě i lidem kolem mě a pomohlo mi také k obrovskému osobnostnímu posunu. To se odráží i v mém působení v Zemi – Nezemi.

Na Výštici jezdím už nějaký ten pátek (konkrétně od roku 2012) a od roku 2018 i jako pomocný instruktor na jezdeckých táborech. Koně mám ráda od malička a týdny strávené zde, moji lásku prohlubují.

Předávání zkušeností, pozorovaní následného rozvoje a úsměvy z koňských hřbetů mě velmi naplňují. Nejraději pracuji s koňmi ze země a snažím se porozumět jejich krásnému světu.

Mimo jiné také tancuji, běhám, hraji na kytaru (nezpívám!), maluji či kreslím, mazlím pejsky všeho druhu a skládám básničky.

Klára Kotábová

Mé studium na Rakouském gymnáziu v Praze mě za 6 let výuky obdarovalo nadšením pro němčinu i další evropské jazyky – hlavně angličtinu a francouzštinu. Němčinu jsem si oblíbila natolik, že jsem se rozhodla v hlavním městě Německa studovat obor geografie. Když si potřebuji vyčistit hlavu, jdu se projít do přírody, zaběhat si, nebo otevřu nějakou knížku. Od mala jsem byla velkým fanouškem všeho typu umění, dlouho jsem tancovala a také ráda cestuji.

Když jsem v roce 2011 poprvé přijela na tábor Země – Nezemě jako účastník, bylo to pro mě něco úplně nového. Nikdy před tím jsem nebyla na táboře, kde bych se tak dokázala vžít do jiného světa. Už v té době jsem obdivovala všechny instruktory i prefekty a byla unešená z Marcelových jahodových knedlíků, které jsou jeden z vedlejších důvodů, proč se na Výštici stále vracím. Tím hlavním důvodem je skvělá komunita lidí, přístup k táborům a k dětem a také nadšení z předávání mých dětských zážitků dále, na čemž se můžu od roku 2014 podílet. Léto bez Země – Nezemě není pořádné léto!

Albert Michaljuk

Jsem hrdým studujícím a příslušníkem generace Z, odkojený na punkrocku, prvních dotykových telefonech a letních táborech. Mám rád různorodost, improvizaci a spontánní rozhodnutí. Už jako malý jsem stále někde pobíhal a něco organizoval (naštěstí jsem se toho nezbavil) a nyní se tím vším snažím nakazit i účastníky. Rád trávím čas s přáteli, či zajímavými lidmi. Mezi mé největší koníčky patří jízda na kole, chození po horách, neustálé zkoušení nových věcí, poznávání cizích krajin a objevování a posouvání hranic všeho druhu.

Se Zemí Nezemí jsem se poprvé poznal na táboře ve svých třinácti letech a součástí týmu jsem od roku 2018. Spolupráce se Zemí Nezemí mě neustále posouvá dále a naplňuje. Také jsem díky ní poznal mnoho inspirativních lidí a našel skvělé přátele.

Magdaléna Svobodová

Vystudovala jsem Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a nyní pracuji jako notářská koncipientka v Českých Budějovicích. Od všech paragrafů a zákonů jsem si od roku 2014 každé léto jezdila odpočinout a načerpat sílu na Výštici, kde jsem působila jako instruktorka na jezdeckých táborech. S přibývající prací je volného času stále méně, a proto jsem velmi vděčná za to, že se mohu na Výštici pravidelně vracet ať už jako pomocná síla, nebo jen za příjemným popovídáním nad hrnkem kávy. Koním se aktivně věnuji od roku 2006 až do současnosti. Čas strávený s dětmi, ač je někdy náročný fyzicky i psychicky, mě baví a naplňuje. I z toho důvodu se nadále výuce ježdění a dětem věnuji, alespoň jak časové možnosti dovolí. Vždy se snažím, abych dětem věnovala kromě vědomostí také svůj čas a pozornost. Mám radost, když můžu dětem rozšířit znalosti základů ježdění v teorii i praxi, ale především jejich chuť tuto dovednost rozvíjet dále. Proto vždy, když mám možnost, děti i dospělé „posílám“ na Výštici, a to nejen za koňmi, neboť sama dobře vím, co jim čas strávený na statku u lesa může přinést. Kromě koní do mého života neodmyslitelně patří hra na klavír, tanec, běh, lyžování, běžkování, láska k přírodě, turistika, stanování a spánek.

Lucie Volejníčková

Studuji dějiny umění, ráda koukám kolem sebe, a ještě si u toho pobrukuju. Sama tvořím, hlavně patlám obrazy nebo si jen tak čmárám. Stále zkouším nové výtvarné techniky nebo i nějaké to řemeslo. Fotím, čtu, píšu, vařím s úsměvem na tváři. Taky mám radost z pohybu! Stepuji závodně už spousty let a párkrát jsem v tom taky vyhrála mistrovství světa se svojí skupinou. Klidně vás to naučím!

Do Země-Nezemě lítám (jezdím) už od roku 2011 a když to takhle píšu – jsou to pro mě hlavně krásné a silné vzpomínky. Také jsou to ale cenné zkušenosti a obohacení ve všech směrech. Když jsem na akci v akci, tak hlavně při něčem, co rozvíjí kreativitu a probouzí uměleckého ducha. Dětské veselí je pro mě odměnou. Juch!

Václav Voska

Vystudoval jsem Přírodovědeckou fakultu JU a přírodu jako takovou, mám ve velké úctě. Země-Nezemě pro mě byla jasnou volbou a jako instruktor s ní spolupracuji již od roku 2011. Při práci s dětmi se zaměřuji především na budování jejich kvalitního zážitku, vztahu ke všemu živému, na aktivity s přírodovědným tématem a rozšiřování přírodovědných obzorů a vědomostí. Naše středisko, Statek Výštice a jeho okolí nám v tomto směru nabízí dokonalé zázemí, které společně zvelebujeme, udržujeme a zkoumáme. Vybudovali jsme jezírka pro obojživelníky, čistíme les a potoky, učíme se hrou uprostřed skutečného prostředí. Věřím, že jsem pro děti kamarádem i učitelem. Snažím se vždy do dětí investovat vše  co umím  tak,  aby odjížděly z tábora nejenom spokojené a s novými zážitky, ale také se zkušenostmi a znalostmi, které budou dále využívat. Miluji horolezení, překonávání sebe sama, kvalitní životní zážitky a mnohdy i obdivuji vrcholové sportovce. V současné době pracuji na mnoha místech a projektech. Můžete mě zastihnout jako provozního managera adventure golfového areálu, učitele, organizátora nejrůznější akcí pro veřejnost, zvukaře i DJ.

Adam Žák

Ahoj! Se Zemí Nezemí jezdím na akce a tábory od samého počátku. Na Výštici se vracím kvůli možnosti poznávání svých hranic, nezapomenutelným zážitkům, zkušenostem, i výborné kuchyni. A hlavně, nalezl jsem zde výbornou partu lidí.

Jsem z Prahy, kde také studuji. Ve svém volném čase rád sportuji, tvořím, anebo právě jezdím na Výštici.

Anička Vobrová

Bylo mi devět let, když jsem právě na statku Výštice objevila lásku ke koním. Jezdectví je jedním z mých nejoblíbenějších koníčků a od roku 2013 jsem členkou jezdeckého oddílu v Zemi Nezemi. Ráda si vychutnávám dlouhé vyjížďky v krásné okolní přírodě, kdy mám možnost přijít na jiné myšlenky. Oceňuji komplexní a profesionální přístup k výcviku jezdců i koní. Velikou zálibu jsem našla také ve vaření. Důležití jsou pro mě přátelé a květiny pokojovky všeho druhu. Země Nezemě mi dala zážitky i zkušenosti. S dětmi se věnuji hlavně péči o zvířata, zahrádku, hraji s nimi drobné hry. Zajímá mě psychologie, které bych se chtěla v budoucnu věnovat.

Prefekti

Kateřina Doubková

Na tábory Země – Nezemě jezdím už od nepaměti. Jako účastnice na Výštických kurzech jsem se naučila pracovat v týmu, jít do všeho po hlavě a celým svým srdcem a mnoho dalšího. Jsem velmi ráda, že jsem v roce 2021 dostala nabídku ke spolupráci a mohu tak radost, kterou jsem v minulých letech na táborech a kurzech zažívala, předávat dalším nadšencům.

Kromě vedení táborů na Výštici působím jako vedoucí skautského oddílu, věnuji se počítačové grafice, lezení, lukostřelbě, psaní povídek, hře na kytaru a své kapele. Kromě toho všeho ještě stíhám studovat Gymnázium Nad Alejí a práci v kavárně.

Maya Hladká

Poprvé jsem bránou Země – Nezemě prošla před několika lety a netušila, kolik zážitků mě zde čeká a s jak úžasnými lidmi se setkám. Od šesti let se aktivně věnuji jezdectví, které se stalo mým životním koníčkem. Na jezdeckých kursech Země – Nezemě se vždy naučím mnoho nových věcí a odnáším si zkušenosti i dobrý pocit. Velmi mě oslovilo kouzlo přístupu ke koním i dalším zvířatům na Výštici. Jsem studentkou gymnázia a v budoucnu bych se ráda věnovala chovu koní. Mám velkou radost, že mi na podzim 2021 byla nabídnuta spolupráce se Zemí – nezemí.

Vojtěch Nantl 

Hodit všední život za hlavu! Se Zemí Nezemí jezdím od roku 2013. Od táborů pro nejmenší jsem se dostal až na středoškolský kurz O-TE-VŘI a do instruktorské party. Za ta léta jsem došel k názoru, že nejlepší zážitky člověk získá, když si sáhne na dno. Lidský mozek však zachovává jen ty hezké vzpomínky, které jsou pocitem překonání sama sebe ještě umocněny. Ale nebojte, týrat vás tu nebudeme! Každoročním bonusem ke kupě zážitků je skvělá parta, která se na táborech a akcích vždy sejde.

Ve všedních dnech ze mě dostávají to nejlepší na Gymnáziu Jana Keplera, kde v současné době studuji. Ve volném čase se věnuji kultuře i sportu. Hraji na klavír, dělám tenis, golf a jachting. Miluji také dobré jídlo. I to je jeden z důvodů, proč se na Výštici tak rád vracím!

Jsem v pokušení ukrást jako shrnutí motto mých školních akcí: “Nečekej nic mimořádného, čekej cokoliv!”, ale pro Zemi Nezemi to neplatí. Tady se jede podle hesla “Čekej mimořádné, čekej cokoliv!”

Lída Procházková

Většinu času se nacházím na PORGu v Libni, kde studuji. Volné chvíle trávím nejraději procházkami v přírodě, pečením nebo čtením, ale nejčastěji jsem u koní. Jezdectví se věnuji od dětství a je to má největší záliba. V roce 2014 jsem poprvé jela se Zemí Nezemí na jezdecký kurs, později jsem se zúčastnila i akcí bez koní. Země Nezemě mi pomohla zformovala pohled na svět, posunout hranice mé komfortní zóny a dala mnoho skvělých zážitků i příležitostí setkat se zajímavými lidmi.

Martin Soukup

Studuji pražské Gymnázum Nad Štolou. Ve volném čase rád sportuji, ale občas mě přemůže i lenost. Jsem milovníkem jídla, dobré kávy, vaření a pečení. Na tábor na Výštici jsem poprvé přijel v roce 2011. Bylo mi šest let. Tehdy se mi hodně stýskalo, ale vše jsem překonal a od té doby jezdím na tábory se Zemí Nezemí každé léto. A co mi to přineslo? Skvělé kamarády, nezapomenutelné zážitky i překoná(vá)ní stydlivosti. V létě 2021 mi po kurzu O-TE-VŘI vykouzlila velký úsměv na tváři nabídka spolupráce se Zemí Nezemí. Těším se na další léta!

František Zahálka

Zdravím! Jsem student Rakouského gymnázia v Praze s velkým nadšením pro jazyky (angličtina, němčina a francouzština), moderní technologie, a hlavně hudbu. Ve volném čase sedím často u klavíru, občas si zahraji na kytaru, čtu, všemožně tvořím a učím se novým věcem.

Se Zemí-nezemí spolupracuji od roku 2021, a jako účastník jezdím od roku 2013 – tehdy jako osmiletý kluk jsem poprvé jel na tábor Bradavice a zamiloval se do letních táborů na Výštici. Od té doby není léto, kdy bych nejel. Tábory a kurzy mi umožňují neustále se posouvat za své hranice, vystupovat ze své komfortní zóny, sbírat zkušenosti i nezapomenutelné zážitky a poznávat skvělé lidi. Tak na viděnou na Výštici!